Starší žáci v minulém roce nastoupili do soutěže pouze s jedním týmem, ve kterém se sešly ročníky 2010 a 2011. Jak jsi vnímal tuto změnu?
Já jsem tu změnu vnímal jenom v tom, že jsme bojovali o první příčky v tabulce a tom, že jsme hráli vyrovnané zápasy s týmy, které nakonec bojovaly o medaile na finálovém turnaji.
Do sezóny jste vstoupili ve velkém stylu a první prohra přišla až v listopadu. Co stálo za podařeným vstupem a co vás v Chomutově stálo vítězství?
Upřímně si myslím, že ve velkém stylu to úplně nebylo. Dobrý vstup jsme měli podle mě proto, že jsme se všichni těšili, že máme jeden tým. Navíc do prohry v Chomutově jsme sehráli jen dva těžké zápasy s Rebelem a Hostivaří. A právě až v Chomutově se ukázalo, že máme ještě co zlepšit, jak herně, tak hlavně týmově.
Po tebou zmíněném utkání s Hostivaří, kterou jste zdolali až v nájezdech, jste se vyšvihli na první místo. Co na ní tehdy platilo?
Na tento zápas vzpomínám rád, ale vidím, že měl své plusy i mínusy. Hostivař se nám povedlo porazit bez nejlepšího hráče a hodně jsme se stmelili, když jsme museli kousek před koncem vyrovnat. Na druhou stranu byla ale Hostivař herně lepší a myslím, že bez toho střeleckého štěstí, co jsme měli, jsme klidně mohli prohrát v základní hrací době.
Nakonec jste přezimovali na druhé příčce. Panovala spokojenost?
Já jsem se druhým místem spokojený rozhodně nebyl, protože v Chomutově jsme mohli s větší chutí a nasazením klidně vyhrát... a takhle to vnímal, myslím, celý tým.
Dařit se vám přestalo až v závěru základní části, kdy se vám sešlo pár proher. Cítili jste před kvalifikačním turnajem tlak?
Nám se přestalo dařit po zápase v Hostivaří, do kterého jsme jeli s tím že jsme "plný", a že máme větší šanci vyhrát než minule. Zápas byl za mě velmi vyrovnaný a kvalitní, ale štěstí tentokrát přálo více Hostivaři. Ta prohra nás hodně zasáhla, protože jsme věděli, že nás to může stát finálový turnaj. A od toho se odvíjely i zbývající zápasy základní části. V konečném součtu si ale myslím, že nás ta prohra před kvalifikačním turnajem spíš namotivovala.
Ten se odehrál v Suchdole nad Lužnicí a potkali jste se s týmy, které jste vzhledem k rozdělení soutěže doposud neměli šanci vyzvat. Jaká to byla zkušenost a ovlivnilo to nějak vaši přípravu?
Pro mě to nic nového rozhodně nebylo, protože jsem to zažil už třeba v dorostu anebo v mladších žácích, takže jsem se snažil motivovat mladší kluky z ročníku 2011 a celý tým. V tréninku se nic moc nezměnilo až na to, že jsme trénovali v lajnách, ve kterých jsme pak i hráli.
Turnaj nedopadl podle představ a tak vaším posledním zápasem v sezóně byl ten proti Hradci Králové. Jak se za ním ohlížíš?
Za mě to nebylo jen o utkání s Hradcem. Celý tým byl hodně namotivovaný už na první zápas s Pardubicemi. Všichni jsme věřili, že to na ten finálový turnaj dotáhneme. Historie se na to sice neptá, ale první zápas jsme prohráli 3:2 a z toho padl jeden nešťastný gól o horní síť. I přesto jsme odehráli výborný a vyrovnaný zápas, ale na výhru to prostě nestačilo. V důsledku toho jsme pak věděli, že poslední zápas rozhodne a ten tlak možná sehrál svou roli. V průběhu jsme byli všichni už extrémně unavení a rozhodl zase jeden gól necelé dvě minuty před koncem, a to nás totálně položilo. Když se na to ale koukám zpětně, výkon, který jsme předvedli, byl fakt naše absolutní maximum a jsem si jistý, že se nemáme za co stydět. Je to pro nás všechny doteď hodně emotivní.
Individuálně se ti v letošní sezóně hodně dařilo. V součtu si ve všech soutěžích dosáhl více než bodu na zápas. Mimo to ses jako platný hráč ukázal i v dorostu a měl jsi možnost vyzkoušet si jeden zápas i za juniory. Tvé hodnocení?
Já si právě, bohužel, myslím, že to bylo naopak. Ve starších žácích jsme všichni celou sezonu doufali, makali a nakonec nám finálový turnaj utekl o gól. S dorostem to pro mě bylo podobné. Měli jsme super partu a kvalitní tým... já si myslím, že kdybychom přešli přes Pardubice, tak máme šanci na titul. Jako jediní jsme je dokázali porazit a ve třetím rozhodujícím zápase nás domů poslal gól v 73. minutě. A jakousi "třešničkou" na dortu bylo, když jsem se nedostal ani do jednoho reprezentačního výběru U16, čímž jsem zklamal sám sebe. Na druhou stranu mě to hodně motivuje makat na další sezónu a už teď se moc těším.
Právě v nadcházející sezóně tě čeká přesun do dorostu. Čeho bys v ní chtěl dosáhnout?
Do dorostu se těším opravdu hodně, zvlášť kvůli tomu, že máme s klukama opravdu velký potenciál a rozhodně to můžeme dotáhnout daleko. Cíle mám nejvyšší... s dorostem bych chtěl zopakovat to, co se nám podařilo v mladších žácích a také si chci zkusit zahrát jeden dva zápasy za juniorku. No, a pak mám sen se dostat do reprezentace U16 a stát se mistrem světa.
