post

Ivča Sevaldová: Na “hokejbalové poprvé” se nezapomíná…

Po třech mužích dostává prostor v našem seriálu rozhovorů i zástupkyně něžného pohlaví – hráčka, trenérka a jedna z pamětnic klubových začátků na hřišti v Nižboru – Ivča Sevaldová. Pokud chcete vědět, jak na naše začátky vzpomíná či jak vidí budoucnost Fretek, následující článek vám napoví.

 

Ivčo, jak si užíváš aktuální návrat k tréninkům…je to specielně v dopolední části asi dost náročné, viď ?

Po tom dlouhém a nedobrovolném „absťáku“, který mi nakonec asi i trošku prospěl, si užívám trénování plnými doušky. Dopolední tréninky jsou pro mě příjemným zpestřením dne a i když je na hřišti frmol jako v mraveništi, vše odsýpá a funguje, jak má.

 

Kromě působení v klubu tě už řadu let vídáme jako jednu z trenérek letních kempů talentované mládeže. Jak myslíš, že si Kelti a Fretky letos povedou…?

Kelti se dokázali vždy vrýt do paměti všech trenérů a to nejen díky svému hokejbalovému umu, ale i díky několika komickým příhodám a situacím.  Věřím, že ani letos nezklamou a opět kemp okoření svou přítomností. 🙂

 

V čem podle tebe tkví tajemství neustále rostoucího počtu členek dívčího týmu Fretek ?

Tajemství, které by měli znát všichni příznivci hokejbalu. Velký podíl na tom má klub, který nás v této činnosti velmi podporuje a v neposlední řadě jsou to lidé, trenérky, trenéři, asistenti, nadšení „blázni“, bez nich by dívčí celek nebyl tam, kde je teď. Na hřišti i mimo mantinely vládne přátelská a pohodová atmosféra. Snažíme se pro naše svěřenkyně udělat maximum, posunout je výš a to nejen po hokejbalové stránce.

 

Postupně se vám daří vlastní odchovankyně zapracovávat i do ženského týmu…jak tahle“dvougenerační spolupráce” funguje.  Co se ti na ní líbí a kde třeba vidíš prostor pro zlepšení…?

Všechno má svůj čas a smysl. V omlazení týmu vidím pozitiva, holky se dokázaly hodně rychle začlenit, udělaly velký výkonnostní skok a hlavně mají chuť neustále na sobě pracovat a zlepšovat se. Potřebovaly jsme nový impuls a ten nám dravé mládí přineslo. Máme před sebou ještě dlouhou cestu, ale už teď si troufám tvrdit, že jednoho krásného dne budou Fretky na výsluní tabulky Ligy žen. 🙂

 

Pocházíš z Nižbora, kde postupně dochází k rekonstrukci hřiště, na kterém Kelti kdysi začínali…Jak tuhle aktivitu vnímáš ? Zahraješ si občas “na své domovské scéně” ?

Nižborské hřiště je taková moje srdeční záležitost, na své „hokejbalové poprvé“ se jen tak nezapomíná. 🙂 Za ta léta, co všechno hřiště zažilo, si zaslouží velkou péči, takže pokud byste rádi udělali dobrý skutek, rozbijte prasátko a přispějte jakoukoliv kačkou na podporu rekonstrukce mantinelů.

Je to už nějaký pátek, co pravidelně nastupuji ve vyhlášené NHL a musím přiznat, že ačkoliv začínám být lehce zhýčkaná plastovým hřištěm v Berouně, při prvním proběhnutí po tomhle unikátním mnohdy i namrzlém betonovém plácku na vás dýchne taková atmosféra, kterou jen tak nikde jinde nezažijete…

 

Co bys popřála Keltům a Fretkám pro nadcházející měsíce ?

Jednoznačně pevné zdraví! A samozřejmě úsměv na tváři (ať už s rouškou či bez ní), protože s úsměvem jde všechno líp!