Dalším z Keltů, který působí i v jiném klubu, než je ten mateřský, je Marek Krbec. Talentovaný hráč berounského Áčka a juniorského celku Kert Parku Praha nám prozradil, jak trénuje mimo hřiště anebo, co patří mezi jeho předzápasové zvyky.
Začnu trochu netradičně – proč číslo 21? Má to nějaký hlubší význam?
Číslo už mám od přípravky a musím říct, že mi za tu dobu přirostlo k srdci, ale žádný hlubší význam bych v tom nehledal. Číslo si prostě mě vybralo (úsměv).
Sportovci bývají často pověrčiví, mívají různé předzápasové rituály nebo rutinu. Patříš mezi ně?
Žádný rituál jsem nikdy neměl nebo alespoň o něm nevím. Možná jen to, že máme s Matějem Tauferem ve zvyku občas zdravě vyprovokovat ochránce naší svatyně – Jakuba Günthera.
A nemyslíš si, že třeba přílišné lpění na rituálech může hráče svázat, snížit jeho koncentraci?
Nic se nemá přehánět (úsměv).
Jak vůbec vypadá tvoje předzápasová rutina?
V podstatě jde jen o kvalitní rozcvičku.
A jsi spokojen se svým zápasovým vytížením? Přece jen nastupuješ jak v 2.lize v barvách Keltů, tak s Kertem v Extralize juniorů a za víkend odehraješ i 3 utkání…
Někdy je to náročné, ale vzhledem k tomu, že Jirka Hrabár si dá někdy i čtyři utkání, musím se občas kousnout.
Obdobně to má například i Matěj Taufer, kterého jsem se v minulém rozhovoru ptala, v jaké lize se cítí lépe. Nedá mi to a zeptám se na něco podobného i tebe. Mohl bys říct, že tě jedna soutěž baví třeba i maličko víc než ta druhá?
Rozhodně nemohu říct, že by mě to někam táhlo víc. V obou týmech je super parta, a i když mám věkově blíže Kertu, tak stejně dobře si rozumím i s kluky v berounském Áčku.
Co tě vůbec vedlo k částečnému odchodu na Kert?
Bohužel jsem v Berouně neměl svojí kategorii, ale všechno zlé je pro něco dobré. V Praze jsem potkal spoustu fajn lidí a teď jsem za to moc rád.
A jaké tam byly začátky? Chytil jsi se hned ze začátku, nebo ti trvalo déle se přizpůsobit?
Kluci mě přijali velmi rychle a vstup do nového týmu mi moc usnadnili, za což jsem jim moc vděčný.
Jak to vlastně máš s tréninky? Trénuješ na Kertu, u nás, nebo v obou týmech?
Trenéři se dohodli na střídavých trénincích, takže jezdíme s klukama dvakrát týdně trénovat do Prahy.
Otázka na konec… v současné situaci jsme byli bohužel už několikrát donuceni se hokejbalu vzdát i na dlouhé týdny. Jak se ty osobně udržuješ ve formě (fyzické i hokejbalové), když nemůžeš trénovat přímo s týmem? Cvičíš třeba i doma obratnost s hokejkou?
Díky tátovi máme možnost trénovat s hokejkou před domem na plastu a nebo fyzičku doma v malé posilovně. Když se nám s bráchou nechce ani ven ani do posilky, dáme si pár zápasů NHLka na Xboxu. Takže o zábavu máme postaráno (smích).
Autorka: Kateřina Hrubá
