post

Minipřípravka se dvěma týmy v Berouně

O „dušičkové“ první listopadové neděli se odehrál na hřišti v Hlinkách další turnaj minipřípravek. A dušičkový byl doopravdy, protože hráči obou keltích týmů bojovali tak, že na hřišti mnohdy vypustili duši. Kromě bílého a modrého týmu vyběhly mezi berounské mantinely celky z Mostu, Nového Strašecí, Kladna a Kertu Praha.

 

Takto viděl účinkování bílých trenér Radek Dolejš:

Bílý tým se nejprve střetnul s tradičním rivalem z Nového Strašecí. Po vcelku snadno získaném vedení 3:0 pak trochu polevil a Strágo snížilo na rozdíl jediné branky a v závěru mohlo dokonce vyrovnat. Gólman Hubinger však samostatný nájezd pár vteřin před koncem zlikvidoval.

Ve druhém zápase s Mostem získavali hokejbalově ostřílenější hosté rychle vedení. Za stavu 0:5 však Keltíci dvěma slepenými brankami snížili a vypadalo to, že by s výsledkem ještě něco mohli udělat, ale další dvě branky v jejich síti jim vzaly naděje.

Následoval bratro-sestrovražedný souboj s modrými Kelty, v němž bílý tým měl lepší koncovku a radoval se z výhry 6:2.

V posledním utkání už družstvu složeném z velké většiny hokejbalových nováčků pomalu docházely síly a nakonec prohrálo 1:8.

Více než výsledky však trenéři sledovali velké pokroky u všech hráčů a jak trenérský kolega “Bali” glosoval, mnohé kombinace často nevidí ani u starších žáků.”

 

Sestava bílých Keltů: Pavel Hubinger, Václav Hybrant – Matouš Vondrák, Matěj Dolejš, František Rytíř, Václav Tatíček, Jana Staňková, Tomáš Hron, Jakub Klas, Jan Zatloukal

 

Modrý tým hodnotil Marek Suk:

“První zápas proti Kert Parku si všechno ještě sedalo. Zmatení nebyli jenom hráči, ale i trenéři. Celou první třetinu jsme experimentovali se sestavou. V průběhu druhé třetiny se situace zklidnila. Hráči už se nehonili všichni za balónkem a začínali si držet svoje pozice. Poslední třetinu jsme už hráli hokejbal. Dokázali jsme si přihrát, naběhnout, ale ke střelbě jsme se dostali jen zřídkakdy. V průběhu celého zápasu jsme mohli vidět výraznou tendenci zlepšení.

Druhý zápas proti Kladnu byl obdobný jako s Kert Parkem. První třetinu jsme hráli víceméně v naší polovině. Poučili jsme se ze špatného rozebírání hráčů. Druhou třetinu to bylo nahoru dolů. Bohužel nám chyběla koncovka. Stejně tak i poslední třetina.

Třetí zápas proti Strašecí byl zajímavější, velmi vyrovnaný a napínavý až do samotného konce. Předchozí dva zápasy nás naučily si naběhnout a přihrát si, proto se nám povedlo vstřelit úvodní gól. Začátkem druhé třetiny se stejně tak povedlo vstřelit gól i soupeři a stav byl vyrovnaný. Díky povzbuzování ze strany rodičů – fanoušků oba týmy nabraly nové síly a začala nejlepší třetina celého turnaje. Atmosféra byla neskutečná. Oba týmy se velmi snažily a hrály ze všech sil. Naštěstí jsme to byli my, komu se podařilo přidat další branku a udržet stav až do konce.

Závěrečný čtvrtý zápas proti bílým Keltům také nebyl špatný, ale na hráčích už byla vidět únava. Ani se jim nedivím, po třech zápasech v kuse. První třetinu se trenéři snažili povzbudit svůj tým, ale pak přišla únava i na ně a nechali zbytku zápasu volný průběh.

Pro příště bych chtěl zvýšit množství střel na soupeřovu branku. Celý turnaj jsme se nedokázali dostat do pořádné střelecké pozice. Chtěl bych poděkovat brankářské novicce Naty Frýdlové za předvedené brankářské zákroky. A také, že nám sem tam pustila nějaký ten vlastní gól, když nás trápila ta střelecká nemoc…”

 

Sestava modrých Keltů: Frýdlová Natálie –  Vondráková Eliška, Tóth Lukáš, Villagomez Sebastian Rafael, Györodi Adam, Tůma Jan, Schicker Jan, Kubrycht Stanislav, Hamouz Jakub, Beťár Alex