Rozhovor 2. 2. 2024

Musíme zlepšit založení a hru v předbrankovém prostoru, shodují se Jiří Šlechta a Matěj Jan Biskup

Trendem keltských žákovských kategorií je rozdělení do (nejčastěji) dvou týmů, což se nezměnilo ani v letošní sezoně. Starší žáky opět v soutěži reprezentují dva výkonnostně rovnocenné celky, jejichž jádro tvoří ročníky 2009 a 2010 společně s několika děvčaty ročníků 2008 až 2010. Výkonnostní vyrovnanost ukazuje i umístění obou týmů v tabulce, které mají mezi sebou pouze sedmý Chomutov. Kelti dokázali v podzimní části porazit pouze zmíněný severočeský tým, Mladou Boleslav a KOVO, proti ostatním soupeřům prohrávali v několika případech vysokým výsledkovým rozdílem. Na problémy v obraně se za oba týmy shodují i Matěj Biskup a Jiří Šlechta, kteří jsou ve starších žácích už druhým rokem. Jak jsou spokojení s rozdělením týmů a jaké umístění by splnilo jejich očekávání?

Na začátku sezony vás čekalo rozdělení do dvou týmů, jak jste byli s jejich složením spokojení?

J: Rozdělení týmů jsem už zažil minulý rok a musím říct, že to má něco do sebe. V týmech je pak větší rivalita, a ještě k tomu si všichni zahrají a poznají kluky a holky z mladších kategorií. S rozdělením týmů nemůžu být nespokojený, i když tento rok se oběma týmům moc nedaří. Z pohledu výkonnosti je to ale rozdělené spravedlivě.

M: S rozdělením jsem nakonec spokojený. Na začátku to vypadalo, že nejsou týmy vyrovnané, ale nakonec se ukázalo, že jsou.


Líbí se vám koncept, kdy se každý rok složení obměňuje, nebo byste radši hráli po celé dva roky ve stejném týmu?

J: Už jsem na to odpovídal v minulé otázce, ale jasně že by se mi líbilo hrát s klukama, se kterýma jsem sehraný už z mladších kategorií. Ale zároveň chápu to rozdělení na dva odlišné týmy. Kdybych si ale měl vybrat, hrál bych ve stejném složení.

M: Ano, jsem rád, že se složení týmů každý rok mění, protože si zahrajeme i s jinými ročníky než jsme my.


V kategorii starších žáků jste už oba druhým rokem, jaké největší změny oproti minulé sezoně vnímáte? Ať už v rovině trenérské, anebo u sebe a soupeřů?

J: Trenéři jsou takřka stejní, až na pár z nich a nepociťuji v tom žádný velký rozdíl. U mě se hlavně změnilo to, že jsem teď braný jako vůdce a musím se tak i chovat a podporovat tým v jakékoliv chvíli, když se daří, ale i když se nedaří. Soupeře moc dobře znám, přece jenom s nimi hrajeme v mé kategorii už od minipřípravky. Nic se na nich nezměnilo, kvalitu mají všichni stejnou, řekl bych.

M: Změny jsou určitě velké hlavně v tom, že jsme dlouho s ročníky 2010 nehráli. Na podzim jsme se tedy teprve sehrávali a druhá polovina sezóny snad bude lepší.


Proti jakým soupeřům se vám osobně hraje nejlíp a proti kterým nejhůř?

J: Nejlépe se mi hraje paradoxně proti silnějším soupeřům, asi protože se dostanu rychleji do tempa a dokážu podat lepší výkon. Špatně se mi nehraje asi proti žádným soupeřům, možná když hrajeme v Hostivaři, tam nemám rád jejich povrch.

M: Nejlépe se nám hrálo proti Kovu a nejhůře zatím na Kladně.


Oba týmy starších žáků táhne v tabulce dolů počet obdržených branek, na čem konkrétně je potřeba v obraně zapracovat?

J: Já si myslím, že obdržené góly k hokejbalu patří a naše slabina je spíše v útoku, kdy nedokážeme proměnit šance, a proto se nám taky moc nedaří. Ale je pravda, že gólů dostáváme docela dost, a to protože nejsme důrazní před brankou a občas nedokážeme vyvést míček z obranne poloviny. Na tom by chtělo zapracovat.

M: V obraně bude potřeba zapracovat na rozehrávce a také na bránění v předbrankovém prostoru.


V zimní přípravě střídáte venkovní tréninky s tělocvičnou, čemu se na nich s trenéry věnujete?

J: Snažíme se hlavně zapracovat na síle a udržení kondičky na jarní část, konktrétně každý trénink posilujeme, běháme a občas si dáme i nějakej ten fotbálek a hokejbal.

M: Na venkovních trénincích se věnujeme atletice a hokejbalu, na trénincích v tělocvičně pak pouze posilujeme.


Jirko, tvůj starší bratr Vojta nastupuje za juniorku a často i za A-tým. Řešíte spolu hokejbal hodně? Dává ti nějaké rady nebo se od něj snažíš něco okoukat?

J: Tak občas probereme něco o hokejbale, ale že by to bylo nějak pravidelně, to ne. Rady mi dával v minulosti, když mě učil, jak lépe bránit, aby si mě hráči tolik neobcházeli a učil mě lépe střílet. Myslím, že alespoň v té obranné části mi pomohl a teď zpětně mu za to děkuju. Brácha je pro mě trochu vzorem, jak v hokejbalové stránce, tak i v té životní. Líbí se mi, jak dokáže procházet hráče a jakou má orientaci na hřišti. Myslím, že by to mohl dotáhnout i do mužské reprezentace, jestli u hokejbalu zůstane, ale to ještě uvidíme.


Na Matěje míří podobná otázka. Máš nějaký hráčský vzor, třeba v jiné kategorii Keltů nebo třeba i v jiném týmu či sportu?

M: Žádný vzor asi nemám.


Pro vás oba jde o poslední sezonu v žákovské kategorii. S jakým umístěním na konci sezony budete spokojení?

J: Já bych byl spokojený se šestým místem, které by mohlo být reálné... ale musel by celý tým makat a chtít, což doufám že chtějí, protože nechci skončit za druhým týmem, áčkem.

M: Rád bych, abychom se umístili alespoň na pátém místě, ale samozřejmě by bylo lepší, kdybychom se umístili ještě výše v tabulce.