post

Láša: Kelti jsou víc než koníček…

Po týdenní odmlce opět přinášíme rozhovor s člověkem, který v Keltech působí ve více rolích…Petr „Láša“ Lašek se kromě role hráče už řadu let stará o rozvoj našich brankářů a brankářek, přičemž v posledním roce převzal nemalý díl trenérské odpovědnosti i v týmu dorostu. Jak se mu daří všechny role skloubit či co by chtěl vzkázat Keltům a Fretkám se dozvíte v článku.

 

Jak jsi se dostal k hokejbalu?

 

Nebudu říkat, že náhodou. Od malička jsem hrál fotbal, ale moje touhy vždy směřovaly do hokejové branky, do které jsem se kvůli bruslení už nemohl dostat. V 16 letech o zimní přestávce jsem si řekl, že zkusím nějaký doplněk k fotbalu, a tak jsem hledal hokej(bal)ové týmy na Berounsku a tenkrát jsem napsal týmu Demons Beroun. Ozval se mi Petr Foukal s nabídkou na chytání v NHL (Nižborská hokejbalová liga). Ačkoliv jsem dostával hrozné příděly gólů zápas co zápas, tak si mě všiml Roman Novák, který mě pozval do Keltů…a tak to všechno začalo.

 

Na které momenty svého hokejbalového života vzpomínáš nejraději?

 

Tak určitě rád vzpomínám na dobu, kdy jsem hostoval v Novém Strašecí a učil se od Karla Šnobla, tenkrát jednoho z top gólmanů. Dále nesmím opomenout „zlatou“ keltskou partu ze sezon 2011-2014, kdy jsme zažívali euforie z vítězných zápasů…třeba na vítěznou sérii play-off s Mladou Boleslaví se nedá zapomenout…A taky rád vzpomínám na kratší období v Kert Parku, kde jsem měl možnost si vyzkoušet extraligu hokejbalu, za což jsem velmi vděčný.

 

V Keltech vedeš specializované tréninky brankářů. Jak se ti s chlapci a děvčaty pracuje?

 

O brankáře se starám v Keltech od sezony 2012 a brankářů je stále víc. Práce je každým rokem o něco náročnější i tím, že se snažím, aby brankáři měli přístup k těm nejnovějším tréninkovým metodám. Každý brankář má trochu odlišný přístup, ale se všemi se nakonec shodneme, že je chytání baví, a to je hlavní. Vedl jsem od malička Vítka Vozdeckého a Kubu Günthera, kteří se dnes v brance rozhodně neztratí (ba naopak) …i to dodává motivaci se mladým brankářům dál věnovat…má to smysl.

 

A co tvé působení u dorostu…jak se tvá role vyvíjí…?

 

V dorostu působím jako asistent trenéra Davídka a v této roli se musím co nejvíce učit od zkušenějšího. Myslím, že se tady míchají zkušenosti a dravé mládí a v této teď už skončené sezoně to začínalo nést svoje ovoce především v jarní části sezony. Před začátkem sezony jsme si řekli nějakou koncepci a dlouhodobý plán, kterého se držíme. Určitě bych chtěl v naší práci pokračovat i nadále, pokud nás vedení pověří, protože nás čeká ještě hodně tvrdé práce.

 

Jak jsi trávil období korona-krize?

 

Období korona-krize jsem strávil víceméně v práci, takže na jiné aktivity už nebyl moc čas. Každopádně zbytek svého volného času se snažím věnovat rodině, protože právě tu nejvíc zanedbávám v sezoně, kdy trénuji dorost, brankáře a občas si jdu zahrát za Áčko/Béčko.

 

Je něco, co bys chtěl Keltům/Fretkám vzkázat?

 

Jako první bych rád zmínil, že jsem Keltům nesmírně vděčný za to, že můžu být součástí této organizace, protože způsob řízení klubu a myšlení jednotlivých členu je mi velmi sympatické. Kelti jsou víc než koníček a víc než sport, Kelti jsou životní styl. Za druhé bych chtěl říct, aby všichni používali zdravý rozum a byli ohleduplní k druhým a nenechali se tímto těžším obdobím rozhodit. A jako poslední bych rád vyjádřil svoje přání, aby se podařilo zorganizovat 2.ročník hokejBálu…