Áčko se protrpělo k výhře v prodloužení

Komentář trenéra Romana Nováka:

"Se Strašecím nás čekal důležitý zápas, kdy jsme chtěli po delší době bodovat naplno. Soupeře, v nepočetné sestavě, jsme zatlačili, dali první gól a asi si mysleli, že to půjde samo. Nešlo. Pokaždé, když jsme se dostali do dvoubrankového vedení, neudrželi jsme pozornost a nechali hosty srovnat. A přiznejme si, že velmi velmi lacino. Na konci jsme se museli dokonce obávat o bodový zisk po soupeřově dalším dotažení skóre a zbytečném faulu, který znamenal oslabení. Bod navíc vystřelil v prodloužení Vojta Šlechta a věřme tomu, že se tím snad podařilo zlomit nejen říjnové prokletí, ale sérii utkání které jsme ztratili v samém závěru. Naivní a lehkovážné chyby společně s letos velmi častými vyloučeními nás stojí cenné body se soupeři, které bychom chtěli pravidelně porážet."

Rozhovor s Tomášem Bartolenem:

Do dnešního zápasu jste šli se šňůrou tří porážek v řadě, jaká byla nálada?

Nálada byla taková, že my z těch porážek jsme byli hodně kyselí, protože vždycky nám to uteklo mezi prsty v posledních třetinách, díky buď našemu faulu, nebo díky ... Ok, nebudeme se vymlouvat na rozhodčí, ale prostě nám to uteklo. Já osobně jsem z těch zápasů vždycky akorát naštvaný a doufal jsem, že to ten tým to přinese i tady na ten zápas. A to, že to dopadlo dneska zase takhle, k tomu se dostaneme asi v další otázce, předpokládám.

Vlastně tohle je situace, že jste vedli o dva góly, než jste následně to vedení ztratili. Čím to je, že vám tyhle pasáže před koncem nejdou?

Já si myslím, že to je nějaká ještě pořád nezkušenost toho týmu. Ačkoliv většina těch kluků tady hraje od mládeže. Hrají ten hokejbal pět a víc let, tak když na nás nastoupí tým, který má ten věkový průměr vyšší, tak dokáže lépe zvládat ty závěry nebo ty krizový situace. Ale já věřím tomu, že my se dostaneme z nějaké takové té deky, která tady teď panuje a vrátíme se k tomu hokejbalu, který jsme hráli v září a tady ty situace zase půjdu na naší stranu. Je to jen o tom přenést to, jaká nálada je na tom tréninku. Já si myslím, že není jako špatná, je taková jako naštvaná z těch zápasů, ale není jako, že bychom chodili zkleslí na ty zápasy. Ale jenom to přenést do toho, abychom dokázali otáčet ty situace nebo udržet ty situace, když to je v náš prospěch.

Pojďme se přesunout k tomu tvýmu gólu z přesilový hry. Hraješ na téhle pozici na tréninkách a šel jsi dneska do toho zápasu s tím, že toho góla dáš?

Hele já chodím do každého zápasu s tím, že dám góla. Už to říkám dva a půl roku a teď se to konečně povedlo, takže jsem rád, že to tam padlo. Nicméně na tréninkách na přesilovky chodím. Je to tak vždycky, že většinou tam má přednost samozřejmě první lajna. Má tam většinou přednost potom ta druhá lajna, když na ten trénink přijde, což málo kdy se sejdeme, ale to je asi v každém týmu stejné. Ale vím, že když tam prostě někdo chybí nebo tam prostě někdo není, tak tam jdu já. Protože jsem přirozený střelec, ačkoliv jsem nedal dva a půl roku góla. To mi potom spočítáte vy statistici, já vlastně nevím, jak dlouho jsem nedal góla. Loni jsem nedal, předloni jsem dal. Tak nějakým způsobem vím, jak se tam pohybovat Samozřejmě nejsem střelec jako Vojta Šlechta, spíš se pohybuju před naší bránou. Ale prostě se ukázalo, že když mi dá někdo šanci, tak to tam padne. Takže si myslím, že bych měl hrát přesilovku už teď pořád.