Filipe, pro tebe to byl letos již třetím rok, kdy nastupuješ za keltský B-tým. Jak se ti za naše Béčko hraje a cítíš nějakou změnu oproti předešlým dvěma ročníkům?
Za naše Béčko hraju moc rád. Jinak bych to nedělal. Máme tam skvělou partu, a to je pro mě to nejdůležitější. Oproti předchozím ročníkům vidím asi tu nejvýraznější změnu v sestavě. Béčko za poslední rok snížilo svůj věkový průměr, a to docela znatelně. Máme k dispozici šikovné kluky z dorostu nebo juniorky. I díky nim jsme si letos sáhli až na vrchol.
Je nějaká věc, která ti právě na stylu B-týmu vyhovuje?
Je to pohoda. Samozřejmě, že se vždy snažíme vyhrát, ale když se to náhodou nepovede, nikdo si z toho moc velkou hlavu nedělá.
V základní části byl náš B-tým občas jako na houpačce. Nejdříve obral o body týmy z první trojice a poté ztratil s týmy z chvostu tabulky. Co za tím stálo?
Jak už jsem říkal, sestava Béčka je velice objemná a může tedy být velice rozmanitá. Někdy to dokonce vypadalo jako bychom hráli mládežnickou soutěž. Ne vždy se to však sešlo. Je to dvousečná zbraň. Na jednu stranu máme kam sáhnout, na stranu druhou se sestava celou sezónu lepila ze zápasu na zápas.
Pro kladenskou oblastní ligu je dá se říci typické, že se střídají vyrovnané zápasy s těmi, které skončí rozdílem několika branek. Jaké zápasy tobě osobně více vyhovují?
Podle mého názoru se hráč nejvíce zlepšuje za vyrovnaného stavu. Takové zápasy se hrají v tempu, které je pro oba soupeře to maximální. Hraje se taky celých 45 minut, jelikož vítěz není znám do posledního okamžiku. Mám radši vyrovnané zápasy, protože jen tak se budu posouvat dál.
Kelti B ovšem postupují dále a budou tak příští sezónu nastupovat v 2. lize. Jak tento krok hodnotíš a jak se těšíš na zápasy ve vyšší soutěži?
Je to za mě velice vítaná změna. Těším se na těžké zápasy ale i na tréninky. Naše středeční hra s Béčkem na dvě je super a doufám, že to se zachová, ale přece jen mi pořádný trénink začal chybět.
Kromě hraní za náš B-tým už pár let trénuješ i mladší kategorie, a to minipřípravku a přípravku. Co tě na trénování těch nejmladších nejvíce naplňuje a nelákalo tě někdy posunout se ke starším?
Baví mě dál předávat své zkušenosti, které jsem za svůj pobyt v klubu posbíral. Z pohledu trenéra je hezky vidět zlepšení každého jednoho hráče, zvláště pak u těch nejmenších. Je to asi ta nejlepší odměna za odvedenou práci. Letos jsem taky na půl sezóny pomáhal u mladších žáků kam se příští rok, i z časových důvodů, přesunu naplno.
Jak si představuješ svou budoucnost v klubu? Máš jako trenér nějaké cíle?
Já doufám, že budu mít stále co nabídnout, protože mě to tu neskutečně baví. Mezi mé trenérské cíle pro příští rok patří zisk licence B.
Když se vrátíme k tobě jako ke hráči, je něco čeho by si chtěl jako hráč dosáhnout?
Je. Chtěl bych aby mi to stále přinášelo potěšení.
